Občanský pivovar v Chomutově nese ve svém názvu dvojici jmen: Karásek a Stülpner. Jan Karásek byl lupič a podloudník, působil především v saském pohraničí. Karel Stülpner byl proslulý pytlák, jehož revír byl téměř bez hranic - Severní Čechy a část Německa. Oba byli nazýváni českými Jánošíky, nikdy nezabili člověka, pomáhali chudým a ublíženým. Jejich jména a osudy spojil v jedné knize spisovatel Kvidon z Felsů, který o nich napsal loupežnický román Karásek a Stülpner (A. Hynek, Praha 1908).
Oba výtečníci se pravděpodobně znali, navštěvovali se a některé akce prováděli společně. I když se Kvidon z Felsů odvolává na knihy zádušní, matriky a další písemné či ústní zdroje, nevíme dnes zcela přesně, co je realita a co pouhá autorova fikce. Většina materiálů byla během války pravděpodobně nenávratně zničena. Působení Karla Stülpnera v Krušných horách je snadno doložitelným faktem. Historik Petr Rak o něm napsal pěknou a poučnou stať, kde jej nazval Robinem Hoodem Krušných hor.
V románu Kvidona z Felsů jsou oba dva líčeni jako čestní a neúplatní muži, kteří upřednostňovali prospěch celku před osobním partikulárním úspěchem. To je činilo v tomto punktu výjimečnými. Domníváme se, že použití jejich jmen pro název pivovaru, jejich románových jmen, jakožto ikony Severních Čech, potažmo Krušných hor, je zcela relevantní a čestnou záležitostí.
Vážení spoluobčané,
máme jeden sen, jednu ideu, se kterou bychom Vás rádi seznámili. Žijeme v Chomutově a máme to tu rádi. Respektujeme, že zde, tak jako všude, jsou lidé dobří i ti druzí. Vše je poznamenáno okolnostmi současnými i těmi dávno minulými. Existují však vztahy, které sice chápeme, ale nesouhlasíme s nimi. Přicházíme s myšlenkou pokusit se alespoň něco málo změnit.
Obnovme zde spolkovou činnost. Spojme pivo, finance, prestiž. Jak? Pojďme proti proudu. Vraťme život tomu, o čem jiní rozhodli, že to nepotřebujeme. Vytvořme si to jako spojující prvek, vybudujme si náš vlastní pivovar. Někdo ho již dávno zrušil, jiní ho nenávratně zbourali. My nerušíme, nebouráme, my obnovujeme. Proč? Proč ne! Nebo pro vlastní pivo, pro vytvoření pracovních míst, pro lepší úroveň našich restaurací, pro to abychom mohli říci - to je náš pivovar, pro to, aby bylo všem jasné, že i tady žijí schopní lidé, protože jinde svůj pivovar mají a my ho také chceme, protože finanční vklad se zhodnotí lépe než v bance, protože budeme ve spolku s ostatními schopnými lidmi a díky tomu bude lepší spolupráce i v jiných oblastech, protože je to dobrý nápad, protože chceme, protože můžeme. Protože proto! Pokud tedy pivovar, jaká je představa? Představujeme si vybudování silného regionálního pivovaru s kvalitní produkcí, který není vlastněn cizími investory bez vztahu k lokalitě. Považujeme za podstatné zajistit vlastnickou strukturu, složenou z širokého spektra místních patriotů, z nichž žádný nemá většinový podíl. Práva a podíly všech spoluvlastníků jsou si rovná. Výrobu a vedení podniku zajišťují jednotliví odborníci nominovaní spoluvlastníky a schválení prostou většinou hlasů. Považujeme za vítané, ne však povinné, aby byli z řad spoluvlastníků. Důležitá je odbornost a přínos pro společnost. Komunikací všech spolumajitelů je potřeba vypilovat principy maximálního možného ekonomického i společenského využití námi vybudovaného občanského modelu podniku. Za nutné považujeme zdůraznit preferovaný a očekávaný přínos.
Přes nesporný výhodný ekonomický aspekt zhodnocení vložené investice u mě převyšuje aspekt společenský. Sami si vytvoříme něco funkčního, svého, spojujícího, něco, nač všichni můžeme být hrdí. V něčem tu můžeme být první. Projekt nastartování pomocí vytvoření společensko-ekonomické aktivity formou vytvoření občanského pivovaru je mou vizí, které věřím. Abych nezůstal pouze u vize, považuji za korektní přesně definovat svůj vlastní přístup a přínos. Pro podporu úspěchu společného projektu hodlám přispět bezplatným poskytnutím prostor pro zahájení výroby a rovněž prostory pro rozvoj spolkové činnosti v centru města. Mohu tak podpořit kolegy, se kterými sdílím podobný sen, a kteří se splnění své vize rozhodli podpořit jejich osobitým přínosem. Předesílám, že není v mém zájmu připravit si teplé pracovní místo. Nechci a ani nemůžu být v budoucnosti zaměstnancem. Mám svoji práci. Rád však budu partnerem, spoluvlastníkem, akcionářem, tedy tím, kdo si realizoval svůj sen.
Dušan Dufka - předseda představenstva a ředitel stavební společnosti
Karel Stülpner je již dlouho ikonou Krušných hor, dle Kvidona z Felsů je Stülpner nerozlučně spojen se jménem dalšího výtečníčka Karla Karáska, proto Karásek a Stülpner. Založení pivovaru je činnost nejen regionální a občanská, je to nadčasová záležitost, která samotný akt posouvá do sféry andělské.
Miloš Zach – učitel, milovník piva, cyklista a čtenář krvavých románů
Na historii je nejzajímavější její proměnlivost a dynamický vývoj, přinášející velice často zlé, ale někdy i dobré. To, co mnohokrát naši předci považovali za nemožné, se stávalo nepříjemnou a nechtěnou realitou, často tragicky zasahující do jejich životů; občas se ale také dokáže proměnit ve skutečnost i to, co se zdá být nesplnitelné a nedosažitelné. Když v roce 1952 skončil svou činnost chomutovský pivovar a když po roce 1989 začaly v Česku hromadně zanikat další pivovary, nenapadlo by asi ani toho největšího snílka, že by se v Chomutově mohlo opět vařit vlastní pivo, což za dob našich dědečků považovalo každé město, zakládající si na své dobré pověsti, za naprostou samozřejmost. Karásek a Stülpner. První občanský pivovar v Chomutově, a. s. si klade za cíl tento stav obnovit. Svou vlastnickou strukturou připomíná předválečný chomutovský měšťanský pivovar; svým názvem se přihlašuje k historickým tradicím Chomutovska jako hraničního česko-saského regionu; a svým navázáním na zpřetrhané právovárečné tradice Chomutova připomíná jeho identitu historickou a spoluvytváří jeho identitu současnou.
Petr Rak - historik a archivář
Přiznám se, že jsem byl zprvu překvapen, když mne Dušan Dufka seznámil s myšlenkou založení „občanského“ pivovaru v Chomutově a s tím, že by uvítal, kdybych se do projektu zapojil a pomohl se zajištěním souvisejících právních záležitostí. Nicméně již po první schůzce jsem byl přesvědčený o tom, že projekt smysl opravdu má, a že by bylo chybou nepodílet se na jeho realizaci. Nejen proto, že mám rád kvalitní pivo, které bychom si mohli dokonce sami vařit, ale hlavně proto, že mne nadchla myšlenka obnovení spolkové činnosti. Současná generace se v Chomutově narodila a cítí zde své kořeny tak, jako jiní starousedlíci v místech, kde žily generace po staletí bez zpřetrhání nejen spolkových tradic a vztahů. Jsem chomutovským patriotem. Rád se proto budu podílet na něčem, co má smysl a co v Chomutově chybí, a to s lidmi, kteří jsou zajímaví, aktivní a podnětní.
Pavel Musil - advokát, právník
Spolupráce na založení malého pivovaru v Chomutově je dalším a celkem logickým krokem mého vytyčeného cíle, kterým je pozvednutí pivní kultury nejenom v chomutovském regionu, ale v celém Ústeckém kraji. Od počátku otevření pivotéky jsem se snažil, aby zákazníci poznali, že na rozdíl od tzv. „europiv“ existují i piva, která mají charakter, chuť, svojí osobitost. Pití piva by mělo být zážitkem, spojeným s určitými náležitostmi, například by každý druh piva měl mít svůj druh sklenice, adekvátní podtácek apod. V této linii by měl nový pivovar v Chomutově pokračovat. Rád bych, aby vařil výborné lokální pivo, kterému budou zákazníci věřit, a ke kterému se budou stále vracet. Také jako rodilý Chomutovák chci, aby město mělo svůj pivovar, který si určitě zaslouží, a který po zbourání krásného původního chomutovského pivovaru bude jeho důstojným nástupcem.
Ondřej Krym - pivoznalec, majitel a provozovatel pivotéky
Vážení spolupivovarníci, akcionáři, spoluobčané. Stejně jako Dušan Dufka, i já bych vám rád řekl pár slov o naší společné myšlence pivovaru. Zhruba před rokem se mě Dušan zeptal, jestli se nechci podílet na vzniku pivovaru. Pivovaru??? Ale už po několika základních informacích jsem se pro tuto myšlenku nadchnul. Poté se určitou dobu nic zásadního nedělo, nanejvýš občasná poznámka. Mezitím u mě uzrálo rozhodnutí o změně pracovní pozice (po zhruba 9 letech) a nasměrování mých budoucích aktivit do jiné sféry. A právě v té době mě Dušan oslovil, zda se nechci na přípravách pivovaru podílet větší měrou. Takže má nová pracovní pozice zmizela v nenávratnu a já se zapojil do příprav vedoucích ke vzniku nového pivovaru. Protože i mě ŠTVE to „hrozný monstrum pod gympláckým kopcem“. Při tvorbě úvodníku jsem měl nastínit ekonomickou rozvahu pivovaru, ale to by byl úvodník na "x" stran, proto se tomuto úvodníku budeme věnovat na samostatném listu. Pokud by vám bylo cokoli nejasného, rád doplním či vysvětlím jakoukoliv informaci.
Ještě mám jedno přání, vizi, ať už to pojmenuji jakkoliv. A tím je vytvoření prestižního klubu aktivních členů - akcionářů, něco na způsob anglických klubů. Důvodů pro vznik takového klubu je několik. Už při výběru akcionářů jsme se snažili oslovit vás, osobnosti, vizionáře ve svých oborech, kterým není lhostejné, co se kolem nich děje, a kteří dělají něco pro rozvoj tohoto regionu a nemusí to být vždy odvislé od vykonávané profese, ať truhlář nebo ředitel - jejich přínos může být stejný! Např. chci navázat obchodní kontakt nebo se chci sejít se svými obchodní partnery v zajímavém a atraktivním prostředí nebo jen prostě posedět s přáteli. Členové klubu budou mít tu možnost!! V klubu, ve kterém nebude „řev, hnusný pivo, zahuleno, automaty“ a podobné další atributy klasické hospody, v klubu s kulturním prostředím, v klubu s výborným nefiltrovaným nepasterizovaným pivem. Takže se budu těšit na shledanou v klubu Prvního občanského pivovaru Karásek a Stülpner!
Pavel Krýsl - konzultant
Pokud sdílíte naši představu, můžeme pokračovat společně...
Akciová společnost - výše základního kapitálu činí 3.000.000,- Kč, jmenovitá hodnota jedné akcie 30.000,- Kč
Společnost bude založena více zakladateli, kteří podepíší zakladatelskou smlouvu ve formě notářského zápisu, v níž se dohodnou na upsání akcií na celý základní kapitál společnosti v určitém poměru při dodržení maximálního počtu 3 akcií držených jedním akcionářem.
Zakladatelská smlouva bude doplněna stanovami, upravujícími vnitřní poměry a fungování společnosti včetně úpravy práv a povinností akcionářů.
Zakladatelská smlouva bude mj. obsahovat:
Společnost vzniká zápisem do obchodního rejstříku.
Oslovení potenciálních zájemců o akcie nově zakládané společnosti z řad osob, které:
Smluvní zajištění potřebného počtu budoucích akcionářů k upsání všech akcií na celý základní kapitál, viz níže
Smluvní zajištění prostředků na splacení 100% jmenovité hodnoty akcií s jednotlivými zájemci, viz níže
Založení společnosti
Splacení vkladů před vznikem společnosti
Získání živnostenských oprávnění
Vznik společnosti
Zájemci o účast na budoucí společnosti podepíší tzv. Prohlášení o záměru stát se akcionářem nově zakládané společnosti, které bude obsahovat mj.:
Na základě Prohlášení o záměru uzavře zájemce písemnou smlouvu o advokátní úschově s Advokátem a na základě ní složí (zaplatí) na zvláštní účet advokátní úschovy částku, odpovídající svou výší 100% jmenovité hodnoty a emisního ážia akcií, které má v úmyslu upsat.
Bude-li k určenému termínu zajištěn potřebný počet akcionářů a peněžních prostředků ke splacení jmenovité hodnoty a emisního ážia 100% akcií, uskuteční se před notářem jednání zájemců (zakladatelů) o uzavření zakladatelské smlouvy a přijetí rozhodnutí o založení společnosti, o schválení jejích stanov a volbě orgánů. V případě, že dojde k založení společnosti, budou peněžní prostředky, složené zájemci na účet advokátní úschovy, převedeny neprodleně Advokátem na zvláštní účet společnosti, určený pro splacení vkladů (jmenovité hodnoty a emisního ážia upsaných akcií).
V případě, pokud (a) nebude v určeném termínu zajištěn potřebný počet akcionářů a/nebo na účtu advokátní úschovy nebude složena částka odpovídající 100% peněžních prostředků ke splacení jmenovité hodnoty a emisního ážia 100% akcií a/nebo (b) nedojde v určeném termínu na jednání zakladatelů k založení společnosti, Advokát neprodleně, nejpozději do 5 pracovních dnů, všem zájemcům, kteří peněžní prostředky na účet advokátní úschovy vložili, vrátí.
Všem zájemcům o účast ve společnosti budou k dispozici vzorové návrhy textů následujících dokumentů:
Vzorové návrhy listin budou k dispozici v písemné podobě v advokátní kanceláři Mgr. Ing. Pavla Musila a v elektronické podobě na těchto stránkách
Advokátem, který bude zajišťovat ukládání peněžních prostředků od zájemců, určených k budoucímu splacení vkladů (jmenovité hodnoty akcií a emisního ážia) bude Mgr. Ing. Pavel Musil, AK Chomutov, Škroupova 1325/34, PSČ: 43001,IČO: 66253161.
Peněžní prostředky budou od zájemců přebírány bezhotovostně převody na zvláštní účet advokátní úschovy, vedený u Komerční banky a.s., pobočka Chomutov.
| materiál | spotřeba na 1HL | jednotková cena | celková cena |
|---|---|---|---|
| Slad | 18,00 kg | 10 500,00 Kč/t | 189,00 Kč |
| Chmel granulovaný | 300,00 g | 285,00 Kč/kg | 90,00 Kč |
| Voda | 0,5 m³ | 60,00 Kč /m³ | 30,00 Kč |
| Energie - el.energie | 40,00 KWh | 5,00 Kč/kWh | 200,00 Kč |
| Kvasnice | 0,20 l | 50,00 Kč/l | 10,00 Kč |
| Pomocný materiál + mytí sudů |
50,00 Kč | 50,00 Kč | |
| Materiál Celkem | 569,00 Kč | ||
| Spotřební daň pro 12% pivo |
192,00 Kč | 192,00 Kč | |
| Cena bez DPH | 761,00 Kč | ||
| DPH 21% | 159,81 Kč | ||
| Cena CELKEM | 920,81 Kč | ||
| Pracovník | Hrubá mzda | Odvod + HM/měsíční náklad | Roční náklad |
| Pomocník | 5 000,00 Kč | 60 000,00 Kč | |
| Sládek - externí | 2 500,00 Kč/várka | 10 000,00 Kč | 120 000,00 Kč |
| Další náklady | Měsíční náklad | Roční náklad | |
| Režijní náklady* | 10 000,00 Kč | 120 000,00 Kč | |
| Obaly PET | 1 420,00 Kč | 17 040,00 Kč | |
| Distribuce | 7 000,00 Kč | 84 000,00 Kč | |
| * Režijní náklady obsahují náklady na výrobu etiket, kancelářské služby a další materiál, mimo materiálu k výrobě piva. |
|||
| Nákladová položka | Náklad na 1 hl |
|---|---|
| Materiál | 761,00 Kč |
| Mzdy + režie | 802,08 Kč |
| Cena bez DPH | 1 563,08 Kč |
| DPH | 328,25 Kč |
| Celkem | 1 891,33 Kč |
| Roční náklady | 945 663,40 Kč |
| 50 hl v PET lahvích = 10 000 piv/p.a = 3 400 PET lahví (1 PET=1,5l a obsahuje uzávěr za 5 Kč) | |
| Položka | Cena |
|---|---|
| Prodejní cena | 17,00 Kč/0,5 l |
| Tržba za 1hl | 3 400,00 Kč |
| Roční hrubý zisk | 1 700 00,00 Kč |
| Celkový zisk | 754 336,60 Kč |
| *Zisk na 1 akcii | 7 543,37 Kč |
| * Při počtu 100 akcií v jmenovité hodnotě 30 000 Kč. | |
Minipivovary se dělí na dvě základní skupiny a to rozdílem v procesu kvašení. Kvasný proces s tzv. odděleným hlavním kvašením probíhá ve dvou fázích a to první fáze v nádobě zvané spilka, kde pivo kvasí bez tlaku, a po dosažení cca 4% zbytkového cukru se přepouští to tzv. ležáckých tanků, kde dokvašuje a leží pod tlakem zhruba 30 dnů u 10° piva nebo 45 dnů u 12° piva. Kvasný proces s tzv. cylindrokónickými tanky probíhá taktéž ve dvou fázích, ale v jedné nádobě. Hlavní kvašení probíhá pod mírným přetlakem 0,2-0,3 bar, který je regulován hradící armaturou s možností nastavení 0,2-2,5 bar. Dokvašování probíhá ve stejné nádobě, ale zvyšuje se přetlak na 1,2-1,8 bar.
Schéma sestavy s odděleným hlavním kvašením
|
|
Výhoda použití odděleného kvašení je v jemnosti hořkosti, protože se lépe dá odstranit kvasná pokrývka, která přináší pivu ulpívající hrubou hořkost. Tato chuť může někomu vyhovovat, musí však potom více kořenit svá jídla. Některé pivovary přistupují k razantní filtraci, aby tento nelad odstranily, musí pak svůj výtvor chuťově dolaďovat a to je, zvlášť u ležáků, nekalé. Nevýhody jsou nemožnost zachytávání CO2 a vyšší náklady na mycí procesy.
Mladina se vyrábí na jednoduché dvounádobové varně ( velikosti max. 500 l vyrážené mladiny na várku ) s el. otopem. Brýdové páry z rmutomladinové pánve jsou kondenzovány studenou vodou ve sprchovém kondenzátoru a odtud odváděny do kanalizace. Potřebná surovina – sladový šrot se vyrábí na mačkadle sladu JGB MS 250. Kapacita je 250kg/ hod.
a) Mláto z várky se ze scezovací kádě vybírá ručně a z prostoru varny se vyváží v plastových kontejnerech, nebo jiných vhodných nádobách o celkovém objemu cca 100 litrů. Ty mohou být přechodně skladovány mimo prostor mikropivovaru, nejdéle však na dobu 12 hod. Investor musí mít zajištěn pravidelný odběr mláta (zkrmování – hospodářská zvířata).
b) Varna - dvě nádoby (rmuto-mladinová pánev, vířivá a scezovací káď) v nerezovém provedení s měděným pláštěm a izolací zabraňující možnosti popálení umístěné na společném rámu. V prostoru na stěně u varny je umístěna ovládací skříň elektroinstalace. Přívod el. Energie 230/400 V, 50 Hz, 27 kW. Varna je konstrukčně řešena v blokovém provedení, které usnadňuje instalaci v objektu investora. Při montáži je nutné připojit přívod studené vody z vodovodního řádu a zdroj elektrické energie. Obě nádoby jsou pomocí trubek a ventilů přes čerpadlo vzájemně propojeny.
c) Řídící jednotka – je na ni napojena varna, spilka, výroba horké a ledové vody. Řídí veškeré kroky těchto zařízení. Je ovládáno z barevného dotykového panelu / obrazovky/ Ukládá veškeré průběhy teplot, graficky je znázorňuje. Ovládá se ve 3 jazycích. Monitoruje veškeré poruchy, hlásí je, upravuje korekce teplot a časů. Ukládá se na ni receptury jednotlivých piv.
d) Chladič mladiny - průtokový, v nerezovém provedení. Připojen je na mladinové potrubí, přívod studené vody z vodovodního řádu a okruh ledové směsi. Odloučení pevných částic (horkých kalů, zbytků granulovaného chmele) z mladiny se provádí ve vířivé kádi, která je součástí varny. Kaly se sbírají a přidávají k mlátu. Vyčeřená mladina se poté chladí na průtokovém protiproudém chladiči pitnou vodou (I. stupeň) a ledovou směsí (II. stupeň), na zákvasnou teplotu cca 7 - 10°C. Zchlazená mladina se současně provzdušňuje sterilním vzduchem. Ledová směs pro chlazení mladiny a kvasných kádí se vyrábí ve výrobníku ledové směsi s automatickou regulací teploty a cirkulačním čerpadlem. Jednotka výrobníku je umístěna v prostoru spilky.
a) Kvasné kádě – nádoby z nerezové oceli s chladícím duplikátorem a izolací, vybavené automatickou regulací teploty. Provzdušněná mladina se po načerpání do kvasných kádí zakvasí se pivovarskými kvasnicemi. Kádě o využitelném objemu 1050 l, chlazené duplikátorem ledovou vodou, jsou izolované a umístěné v nechlazeném prostoru (teplota 10 – 20 oC). Teplota kvašení je regulována automaticky.
Hlavní kvašení trvá u 12% ležáku cca 7-10 dní, při teplotách od 6 - do 12°C. Kvasnice jsou sbírány, cezeny přes jemné nerezové síto a ukládány do nerezových či plastových konví na kvasnice. Poté jsou znovu používány k zakvašení dalších várek nebo přidávány do odpadního mláta.
Výrobník horké vody – VHV (1200 l) - netlaková nádoba do které se střádá ohřátá voda, vzniklá při chlazení mladiny, dohřívá se a dále používá při vyslazování a vystírání. Výrobník ledové vody – samostatná nádoba s chladícím agregátem, akumulující objem ledové vody, potřebný k chlazení spilek (popřípadě CK tanků) a dochlazení chladící druhé zóny při spílání. Vzduchový kompresor – vyrábí a následně za ním se filtruje vzduch. Ten se používá k ovládání ventilů a provzdušňování mladiny. Zároveň se používá při přetlačování piva z tanku ve směsi CO2.
Prokvašená mladina se suduje do ležáckých tanků o plnícím objemu 500 až 1000 l, které jsou umístěny v chlazeném boxu v počtu potřeby vystaveného piva. Minium bývá 8 ks .Tanky mají pasport tlakové nádoby a jsou vybaveny dvojčinným ventilem. Tlak v ležáckých tancích je regulován na max. hodnotu 3 bary pomocí hradící armatury. Průměrná doba dokvašování je pro 12% ležák cca 25-30 dní. Odpadní kvasnice jsou sbírány a přidávány k mlátu ke zkrmení.
Po ukončení dokvašování ( zrání ) se pivo plní do KEG sudů nebo lahví z plastu či skla. A nebo je pivo je vytlačováno rovnou do výčepu restaurace. Pivo se ze sudů přetlačuje směsným plynem nebo vzduchem.
Návrh pivovaru